Po, 2021-08-23 23:34
Série: Tagy:
Posledních x měsíců pochopitelně neděláme nic jiného, než že se těšíme na Dunu! A to až do té míry, že HedgeHog samou nedočkavostí spáchal tričko, které na premiéře donutí každého fanouška ztratit vodu.
Za krkolomných podmínek může být i Vaše, ale podbízet se e-shopem není v plánech jiných plánů, tohle je primárně vnitřní záležitost našeho síče! Do 5.9. projevte zájem, po výzvě zaplaťte (ne vodou), my to přihodíme do výroby a náš mentat Vám to vyfakturuje a pošle tak, abyste si to do kina mohli vzít pod filtršat.
A teď už ten komiks:
» Hodnocení:
Komentáře
Liet Kynes by kazdeho kdo by
Liet Kynes by kazdeho kdo by zminil emisni povolenky poslal do prdele, protoze narozdil od nasich samozvanych expertu klimatologii ROZUMEL. A Arrakis, ktera byla pousti tisice let ne-li dele pred svym objevenim (bez zavineni cloveka), se skutecne i diky nemu zazelenala - tedy, doslo ke klimaticke zmene. Pozitivni. Takze ta vase analogie je dost mimo.
Nejsi vitpný, dávám ti nula
Nejsi vitpný, dávám ti nula andulek!
(komixu samozřejmě dávám andulek 10, bonusové andulky jsou za tričko!)
Jo a mimochodem, ta podle
Jo a mimochodem, ta podle tebe pozitivní změna byla pozitivní pro lidi, ale negativní pro jedinečnou faunu duny, neboli červy. Tedy ekologická katastrofa. Kdybys četl i další díly, tak bys to pochopil, Leto II to jasně rozebírá.
Prosím dostudujte si historii Arakis
Předně děkuji za názornou ilustraci tojo čemu se komix směje. Nicméně nemáte pravdu. V třetím díle Duny Leto Atreides dokazuje, že Arrakis nebyla pouští. Stala se jí až po tom, co na ní někdo vysadil písečné pstruhy a tím způsobil kolaps ekosystémů.
V nekanonické knize "The Dune
V nekanonické knize "The Dune Encyclopedia", která vyšla za života F. Herberta, se píše že kdysi na Dunu dopadlo hodně meteorů, které způsobily nedostatek vody a vývoj červů.
V nekanonické knize "Paul of Dune", která vyšla až po smrti F. Herberta, se píše o Muadrech, kteří vysadili červy.
Pokud si dobře vzpomínám, ve třetím díle není nic o způsobu, jak se červi dostali/vznikli na Dunu, ale paměť mě může klamat, takže jestli máte odkaz na stranu, výňatek?
Jistě. V kanonickém díle Děti
Jistě. V kanonickém díle Děti Duny, sepsané samotným F. Herbertem to Leto Atreides II jasně naznačuje na základě zděděného vědomí. Shodou náhod jsem tuto pasáž v rámci těšení se na Dunu nedávno četl.
Cituji.
[Leto a Ganima sedí navečer před síčem Tabr ve stejný den, kde Lady Jessica přilétá z Caladanu na Arrakis]
...
„Stojím mezi rybou a červem,“ zamumlal (Leto).
„Cože?“
Opakoval to hlasitěji.
Zakryla si rukou ústa a začínala tušit, co to s ním tak otřáslo. Její otec také tak jednal; stačilo jí, aby nahlédla do vlastního nitra a porovnávala.
Leto se otřásl. Vzpomínky, vážící ho k místům, která jeho tělo nikdy nepoznalo, mu poskytovaly odpovědi na otázky, jež si nekladl. Vztahy a události se před ním odkrývaly na obrovské vnitřní obrazovce. Písečný červ Duny nepřejde vodu; voda je pro něj jedovatá. Ale v prehistorických dobách tu voda bývala. Bílé sádrovcové pánve svědčily o zmizelých jezerech a mořích. Hluboko vrtané studně nacházely vodu, kterou tam píseční pstruzi uzavřeli. Co se stalo na této planetě, viděl teď tak jasně, jako by u toho byl. Naplňovalo ho to předtuchou kataklyzmatických změn, které přinášela lidská přítomnost.
Skoro šeptal, když řekl: „Já vím, co se stalo, Ghanimo.“
Sklonila se k němu. „Ano?“
„Píseční pstruzi…“
Ztichl a ona uvažovala, proč pořád připomíná písečné pstruhy, to haploidní stadium vývoje obřího písečného červa, ale netroufla si pobízet ho. Cituji:
„Píseční pstruzi,“ opakoval, „sem byli dovezeni odjinud. Tohle tenkrát byla vlhká planeta. Množili se tak, že existující ekosystémy si s nimi nedokázaly poradit. Pstruzi uzavřeli existující volnou vodu do podzemí, tuhle planetu přeměnili v poušť - a udělali to proto, aby přežili. Na dost suché planetě mohli přejít do svého dalšího stadia - do stadia písečného červa.“
„Píseční pstruzi?“ vrtěla hlavou. Nepochybovala o jeho slovech, ale nebyla ochotna pátrat ve své vlastní paměti až do hloubek, z nichž čerpal své informace. A myslela si: Pstruzi? V tomhle těle i v jiných, těch dřívějších, hrávala tu dětskou hru, napichovala písek a hledala písečné pstruhy, lákala je, aby jí na ruce vytvořili tenkou, rukavici podobnou membránu, a pak je zabíjela pro jejich vodu. Bylo těžké uvažovat o těch bezmyšlenkovitých stvořeníčkách jako o tvůrcích obrovských událostí.
Leto sám pro sebe pokývl.
...